To, jakým způsobem probíhá pohlavní cyklus u fen, potrápilo nejednoho zkušeného chovatele. Dynamika a fyziologie cyklu je poněkud odlišná od žen, což nám ztěžuje naše pochopení. Pojďme se na tuto problematiku podívat blíže a vysvětlit si, jak co probíhá a co vše znamená.
Hárání - co od feny očekávat?
Období, kdy fena začíná být reprodukčně dospívající, nazýváme pubertou. Je to fáze, kdy se dosahuje pohlavní dospělosti, a její dovršení se pohybuje v rozmezí 6 až 24 měsíců (průměrně 10–12 měsíců), v závislosti převážně na velikosti a plemeni. Větší plemena mají tendenci dosahovat pohlavní dospělosti později než menší. Tento cyklus se skládá ze 4 období: proestrus, estrus, diestrus a anestrus. U většiny fen probíhá 2krát do roka (průměrně každých 5–11 měsíců), ale není to pravidlo. Příkladem jsou plemena jako Basenji nebo Tibetský mastif, která mívají zpravidla pouze 1 hárání do roka, ale i u nich se to může lišit v závislosti na různých faktorech. To, co lidově označujeme jako hárání, zahrnuje dvě fáze: proestrus a estrus, které trvají přibližně 14–21 dní.
Proestrus je první fází cyklu, kdy dominujícím hormonem je estrogen produkovaný vaječníky. Buňky děložní sliznice se zmnožují, na vaječnících rostou folikuly (útvary obsahující oocyty, tedy ještě nezralé vaječné buňky, které nejsou schopné oplodnění). Estrogenizace má za následek klinicky viditelný krvavý výtok a otok vulvy. Fena je v tomto období atraktivní pro psy, avšak nepřipouští je k sobě, může být neposlušná, neklidná a více hravá. V průměru trvá 6–11 dní. Na konci období estrogen klesá a pomalu začíná narůstat progesteron (hormon tvořící se v uzrávajících folikulech).
Estrus je podstatná část cyklu, kdy fena může být nakryta. Trvá v průměru 5–9 dní, ale individuálně se rozsah může pohybovat od 3 do 21 dní. Vlivem poklesu estrogenu na konci proestru začíná narůstat LH hormon (luteinizační hormon, produkovaný hypofýzou v mozku), což vede k tzv. LH peaku (to je počítáno jako počátek estru). Vlivem této hormonální změny dochází k ovulaci a z folikulů jsou uvolněny již zmíněné oocyty. Kromě LH hormonu vzrůstá také progesteron, jehož měření se používá k určení ideální doby nakrytí feny. Klinicky je fena svolná k páření, sama psy vyhledává, a charakter výtoku se mění na slámově žlutý, hlenovitý, v menším množství (může se variabilně lišit).
Ovulace u fen nastupuje 24–96 hodin po LH peaku. Na rozdíl od žen ještě nejsou tyto vaječné buňky schopné oplodnění a trvá dalších 2–3 dny, než dojde k úplnému dozrání ve vejcovodu. Oplodnění schopné jsou následně 12–48 hodin po dozrání. Po ovulaci dochází k dalšímu zvyšování hladiny progesteronu v krvi.
V rámci vhodného termínování krytí lékař vyšetřuje klinický stav feny, viditelné změny na genitáliích, snadno měřitelnou hladinu progesteronu v krvi a poševní cytologii (v rámci měnícího se cyklu dochází k různým změnám v buněčné populaci sliznice). Souhrnem těchto informací je lékař schopen stanovit fázi cyklu a tedy i vhodnou dobu ke krytí. Individuální odchylky u fen ale znamenají, že i zkušený chovatel nemůže vždy stoprocentně určit, kdy je fena připravena. Stejně jako u lidí nelze tento cyklus paušalizovat, proto je důležitá zkušenost chovatele, který už ví, co od své feny kdy očekávat a jaký je orientační průběh jejího cyklu.
Diestrus je třetí fází cyklu, kdy fena již nejeví žádné příznaky hárání. V tomto období dochází stále ke zvyšování hladiny progesteronu, který je nyní produkován žlutým tělískem (vznik z folikulu po ovulaci). Progesteron dosahuje maximálních hodnot po 2–3 týdnech. Délka cyklu záleží na tom, zda je fena březí, či nikoli. U nebřezích fen trvá 60–90 dní, u březích 56–60. Klinicky se chování feny vrací do normálu, zevní genitálie jsou již bez abnormalit a není patrný žádný výtok. Tato fáze končí, když se hladiny progesteronu vrátí do normálu.
Během této fáze cyklu se může u množství fen objevit tzv. pseudogravidita, neboli falešná březost. Jedná se o stav, kdy si tělo vlivem hormonů myslí, že je gravidní. Přesná etiologie tohoto problému není známá, významnou roli zde ale hraje rychlý pokles progesteronu na konci diestru a hormon prolaktin. Z tohoto důvodu může dojít k falešné březosti i v brzké době po kastraci (stejným mechanismem - vlivem poklesu hormonů). To, že u feny probíhá falešná březost, snadno poznáme na základě chování a klinických příznaků. Fena bývá lenivá, někdy naopak agresivní, olizující se, projevuje mateřské chování, bývá mazlivá, někdy hůře jí. Mléčné struky mohou být oteklé a někdy až vylučující mléko. Příznaky v některých případech odezní bez lékařské intervence, ale mohou být řešeny chovatelskými opatřeními (zvýšení aktivity, snížení krmné dávky, nepodporování mateřského chování). V jiných případech však musíme zasáhnout veterinárními přípravky inhibujícími hormon prolaktin. Není vhodné mléko vymačkávat, dochází tak k opětovné stimulaci mléčné žlázy. Falešná březost může samovolně vymizet během 2–3 týdnů, je však vždy dobré se o průběhu a možné terapii poradit se svým veterinárním lékařem.
Anestrus je koncovým obdobím pohlavního cyklu feny, trvajícím v průměru 125–150 dní (rozsah 35 až 300 dní), který rovněž probíhá i v případě březosti feny po narození štěňat. Je to klidové období, kdy se děloha obnovuje a připravuje se na nový cyklus. Klinicky nejsou viditelné žádné změny jak na feně, tak na vnějších pohlavních orgánech.
Poruchy pohlavního cyklu
I u fen se mohou objevit poruchy pohlavního cyklu. Problémů je celá řada, od neprobíhajících či málo výrazných hárání až po naopak déle trvající hárání. Pro správnou diagnostiku problému je důležitá intervence majitele, který si daných abnormalit všímá a je schopen je popsat. Potíže spojené s cyklem mohou být také důsledkem celkového onemocnění – například onemocnění štítné žlázy, kdy cyklus může být velmi nezřetelný. Je tedy třeba vždy brát v potaz celkový stav zvířete. Opakem jsou zase poměrně častá cystická onemocnění vaječníků, kdy jsou projevy říje mnohem delší. Bohužel ani onkologická onemocnění se fenám nevyhýbají – naštěstí je převážná většina benigního charakteru (leiomyom).
Lze hormonální cyklus nějak ovlivnit mimo kastraci?
Pro značnou část problémů, kdy u feny neprobíhá fyziologický pohlavní cyklus, či chceme zabránit nechtěné graviditě, je doporučena kastrace jako definitivní řešení. Existují však preparáty, které lze lidově nazvat antikoncepcí i pro feny. Tyto možnosti je však vždy třeba důkladně probrat s ošetřujícím lékařem a je třeba si uvědomit, že užití těchto preparátů sebou nese značná rizika a ne všechna pracoviště je standardně nabízí.
Mám strach, že je má fena nechtěně nakryta, co s tím?
V případě, že se obáváme, že je fena omylem nakryta, je nejlepší volbou vyčkat. Existují již zmíněné preparáty, které by březost ukončily, avšak jejich užití je spojeno s ohrožením celkového zdraví feny. Přistupujeme tedy standardně k vyčkávání do 25. dne od nakrytí a posléze kontrolnímu sonografickému zobrazení případných plodů. Poté lze případný preparát aplikovat. Definitivním řešením této situace je samozřejmě kastrace.
Na závěr
Hárání u fen je složitý, ale fascinující proces, který vyžaduje porozumění a pozornost ze strany majitelů. Je důležité si uvědomit, že každá fena je jedinečná a její cyklus může probíhat různě, což závisí na plemeni, zdravotním stavu nebo dalších faktorech. Včasná identifikace fáze hárání a správná péče o fenu jsou klíčové pro její zdraví a pohodu. Pokud se vyskytnou jakékoliv abnormality nebo obavy, je vždy nejlepší se poradit s veterinářem, který vám může pomoci s diagnostikou a návrhem vhodného řešení.
Pamatujte, že pochopení fyziologických procesů vaší feny nejen že přispěje k jejímu zdraví, ale také posílí váš vztah s ní. Ať už jde o prevenci nechtěné březosti, nebo o porozumění problémům, které mohou nastat během cyklu, vždy je dobré mít informace a věnovat se svému zvířeti s maximální péčí.
Máte nějaké otázky? Neváhejte se na nás obrátit.
