Co je psincový kašel a jak ho rozpoznat?

Infekční laryngotracheitida (ILT) u psů, známá také jako “psincový kašel”, je infekční onemocnění dýchacího traktu, které postihuje především hrtan (larynx) a průdušnici (trachea). Tato nemoc se přenáší kapénkovou infekcí a je charakterizována zánětem sliznice dýchacích cest, což vede k charakteristickým klinickým příznakům. 

Co psincový kašel způsobuje: 

Infekční laryngotracheitida je nejčastěji vyvolána kombinací virových a bakteriálních patogenů. Jedná se o komplex psích infekčních respiračních onemocnění, tzv. CIRDC (canine  infectious respiratory disease complex). 

Mezi hlavní původce patří: 

  1. Virové agens: 
  • Virus parainfluenzy (CPiV): Jeden z hlavních původců infekčního kašle u psů. Tento virus je vysoce nakažlivý a obvykle je přítomen v kombinaci s jinými patogeny, jako jsou adenoviry nebo Bordetella bronchiseptica. 
  • Psí adenovirus typu 2 (CAV-2): Tento virus je známý svou schopností způsobit zánět dýchacích cest a je součástí komplexu nemocí spojených s infekčním kašlem. 
  • Virus psinky (CDV): I když je hlavně známý jako původce psinky, může také přispět k rozvoji respiračního syndromu včetně laryngotracheitidy. 
  • Herpesvirus psů: Tento virus může také hrát roli při výskytu respiračních příznaků, ačkoli je vzácnější v případě čistě respirační infekce. 
  • Coronavirus 
  • Pneumoviry, Reoviry - méně časté patogeny 
  1. Bakteriální agens: 
  • Bordetella bronchiseptica: Tato gramnegativní bakterie je jedním z hlavních původců bakteriální infekce, která se často objevuje sekundárně po virové infekci. Může způsobit těžší průběh onemocnění, pokud není léčena adekvátně. 
  • Mycoplasma spp.: Tento rod bakterií může být přítomen u některých psů s chronickým kašlem, přičemž jeho role v primární infekci je méně výrazná, ale může přispět k rozvoji komplikací. 
  • Streptococcus a Staphylococcus spp.: Tato bakterie může být součástí sekundární bakteriální infekce v dýchacích cestách. 
  1. Další faktory: 
  • Sekundární infekce 
  • Primárně virový zánět dýchacích cest může usnadnit vstup dalších patogenů, zejména bakterií, což zhoršuje klinický stav a může vést k pneumonii. 
  • Imunosuprese 
  • Psi s oslabeným imunitním systémem (např. štěňata, starší psi nebo gravidní feny) jsou náchylnější k těžší formě onemocnění. 

 

Klinické příznaky: 

Inkubační doba psincového kašle je obvykle 3 až 10 dní od kontaktu s jiným nakaženým psem. 

Klinické příznaky mohou zahrnovat: 

  • Suchý, dráždivý kašel
  • Tento kašel může být paroxysmální (vyskytující se ve formě náhlých záchvatů), často se objevuje po fyzické námaze, emocionálním vzrušení nebo po zatahání za obojek na procházce. Kašel se často může projevovat jako napínání na zvracení. 
  • Rýma, zahlenění a výtok z nosu
  • Během onemocnění mohou být přítomny serózní (průhledné) nebo hnisavé (bělavé, nazelenalé) výtoky z nosu. Může být také slyšet, že je pejsek zahleněný a snaží se hlen vykašlat. 
  • Horečka
  • Mírné až středně těžké zvýšení tělesné teploty, které je typické u virové infekce. Fyziologická teplota u psů je 37,5 – 39 °C. 
  • Anorexie a apatie
  • Psi mohou vykazovat snížený apetit a celkovou únavu. 
  • Dysfagie a chrapot
  • V případě postižení hlasivek a otoku hrtanu může dojít ke změně hlasu a poruše přijímání potravy. 

V těžších případech může dojít k dyspnoe (dýchavičnost) nebo cyanóze (modrá barva sliznic), což naznačuje, že zánět postoupil do dolních dýchacích cest.  

Průběh onemocnění: 

Infekční laryngotracheitida vzniká obvykle po přímé expozici patogenů, a to v prostředí, kde se zvířata shromažďují (např. chovy, útulky, psí parky, psí hotely). Po inhalaci virů nebo bakterií dochází k jejich kolonizaci na sliznici dýchacích cest. Virové infekce vedou k zánětu a poškození epitelu dýchacích cest, což vytváří ideální prostředí pro bakteriální invazi a sekundární infekce. 

Zánět v oblasti hrtanu a průdušnice může vést k otoku, zúžení dýchacích cest a sekreci hlenu. U některých psů může být onemocnění komplikováno rozvojem bronchopneumonie.  

Diagnostika: 

Diagnóza psincového kašle se obvykle stanoví na základě klinických příznaků a anamnézy. Je důležité pejska sledovat a zaznamenat tak změny přínosné pro diagnostiku – jak dlouho tento stav trvá, jestli byl v nedávné době v kontaktu s jinými psy vykazující respirační onemocnění, jestli se objevil kašel a jak vypadá, změny v chování a v přijmu krmiva apod. 

V některých případech mohou být prováděny diagnostické testy, jako například: 

  • Hematologické vyšetření - pro detekci zánětlivých změn v krevním obraze 
  • PCR testy k identifikaci specifických virových a bakteriálních patogenů v případě těžšího průběhu nereagujícího na terapii 
  • Kultivace bakterií z výtěru z nosu nebo krku k detekci přítomnosti Bordetella bronchiseptica nebo jiných bakterií 
  • Rentgenová nebo ultrazvuková vyšetření v případě podezření na rozšíření infekce do plic nebo pleury 

Léčba: 

Léčba infekční laryngotracheitidy je většinou symptomatická, ale v závislosti na závažnosti příznaků se může lišit. Vždy záleží na průběhu onemocnění. 

Možnosti terapie: 

  1. Symptomatická terapie
  • Jitrocelový sirup - působí na zklidnění průdušnice  
  • Antitusika - léky proti kašli může pomoci zmírnit dráždivý kašel, např. Codein 
  • Mukolytika - podávají se pro zlepšení vylučování hlenu, např. Mucosolvan sirup 
  • Kortikosteroidy - v některých případech, kdy je výrazný zánět, mohou být použity krátkodobě pro úlevu od dráždivého kašle a ke zmírnění zánětu a otoku 
  • NSAID´S (nesteroidní antiflogistika) - tyto léky se dají použít ke zmírnění zánětu a otoku 
  • Přejít z klasického obojku na postroj - šetří se tím průdušnice a jakákoliv manipulace s pejskem nevyvolává dráždivý kašel. 

Některé z podávaných léků jsou přebrány z humánní medicíny, ale dávkování u psů je odlišné! Nepodávejte léky, pokud nemáte od veterinárního lékaře sděleno, kolik a jak často léky podávat. 

Určité humánní jitrocelové sirupy obsahují látku XYLITOL, který je pro psy toxický. Vyhledávejte proto sirupy, které xylitol neobsahují. 

  1. Antibiotická terapie

Používá se v případě, že se u psa prokáže bakteriální infekce, nebo pokud je onemocnění těžšího charakteru. V léčbě jsou běžně využívány antibiotika zaměřená na infekci Bordetella bronchiseptica. 

 

Jak psa bránit před psincovým kašlem: 

Očkování: 

  • Každoroční vakcína proti infekčním nemocem (DHPPi) zahrnuje vakcínu proti viru parainfluenzy a psímu adenoviru typu 2. 
  • Virus parainfluenzy je také součástí intranazální KC vakcíny.  
  • Další možností je vakcína s inaktivovaným virem parainfluenzy a inaktivovanou bakterií Bordatella bronchiseptica.  
  • Očkování proti psincovému kašli snižuje riziko infekce a zmírňuje průběh onemocnění. Nezabrání však infekci jako takové. 

Omezení kontaktu s neočkovanými psy, je důležité omezit kontakt se psy, které vykazují příznaky respiračních onemocnění, zejména v chovech a na výstavách. 

V případě podezření na infekci je vhodné izolovat nemocné zvíře od ostatních. 

Závěrem

Prognóza je u zdravých a očkovaných psů velmi příznivá, pokud je onemocnění včas diagnostikováno a léčba zahájena. V Medicanima se postaráme o potřebné očkování i prevenci. Navíc si u nás váš pes užije péči, kterou si zaslouží, a vy budete mít klid, že je v těch nejlepších rukách.

Mohlo by se vám líbit

Medicanima
Nastavení soukromí a cookies 🍪

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

 

Následující volbou souhlasíte s našimi zásady ochrany osobních údajů a cookies. Svá nastavení můžete kdykoli změnit.